|
| |
|
|
Kvalita života osob se získaným sluchovým postižením v dospělém věku
Vondřičková, Věra ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na kvalitu života osob se získaným sluchovým postižením ve věku mezi čtyřiceti a šedesáti lety. V teoretické části je nastíněna fyzická, psychická a sociální charakteristika osob v daném věkovém rozpětí a dále jsou definovány základní pojmy týkající se sluchových vad, jejich diagnostiky, kompenzace a také je vysvětlen pojem kvalita života. Praktická část diplomové práce se věnuje analýze kvalitativního výzkumu, který autorka práce realizovala. Cílem této diplomové práce především je objasnit, jak lidé se získaným sluchovým postižením hodnotí svou kvalitu života - jak si tento pojem vykládají, jaké aspekty do něj zahrnují, a do jaké míry získané sluchové postižení má vliv na jejich subjektivní kvalitu života. Za tímto účelem byly realizovány rozhovory s několika informanty. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že zásadní vliv na kvalitu života jedinců má především spokojenost s rodinným životem a zaměstnáním. Informanti popisují občasné problémy v komunikaci, které zapříčiňuje jejich získané sluchové postižení, nicméně se tyto obtíže zatím negativně neodráží do stavu jejich subjektivně pociťované spokojenosti. Analýza výsledků šetření přinesla poznání, že většinová společnost mnohdy nemá pro osoby se získaným sluchovým postižením dostatečné pochopení. Významný činitel,...
|
|
| |
|
|
Role neslyšícího asistenta na základních školách pro žáky se sluchovým postižením
Przeczková, Tereza ; Ptáčková, Klára (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
RESUMÉ Tato bakalářská práce se zabývala neslyšícími asistenty, kteří působí na základní škole pro žáky se sluchovým postižením. Cílem bylo zjistit, jaký je jejich celkový význam, přínos pro žáky se sluchovým postižením. První kapitoly obsahují uvedení do problematiky sluchového postižení, kulturní a jazykové menšiny Neslyšících, vývoje a vzdělávání žáků se sluchovým postižením se zaměřením na osobnost neslyšícího asistenta a jeho přínosu ve vzdělávacím procesu. Další část bakalářské práce pojednává o výzkumném šetření, jehož cílem bylo zjistit a popsat vliv neslyšících asistentů na jedné základní škole pro žáky se sluchovým postižením přímo ve vyučovacím procesu. Výzkumné šetření probíhalo formou pozorování ve třídách, kde působil primárně slyšící pedagog spolu s neslyšícím asistentem. Jak vyplývá z výsledků šetření, přítomnost neslyšícího asistenta na základní škole pro žáky se sluchovým postižením má velký význam pro vývoj a vzdělávání žáků se sluchovým postižením v mnoha ohledech.
|
|
|
Péče o děti s podezřením na vrozenou poruchu sluchu po propuštění z porodnice
POLÍVKOVÁ, Iveta
Sluch je jedním z nejdůležitějších lidských smyslů. Umožňuje dorozumívání mluvenou řečí, je tedy významnou součástí komunikačního procesu. Sluch je také nesmírně důležitý pro rozvoj sociálních vztahů. Prostřednictvím sluchu si člověk vytváří citovou vazbu na své okolí. Ztráta sluchu, přestože není tak viditelná jako ztráta zraku má pro dítě velmi vážné následky. Z tohoto hlediska je kladen velký důraz na včasné rozpoznání sluchové vady. Ne všechny děti se narodí slyšící. Na základě provádění screeningu sluchu u všech novorozenců, fyziologických i patologických se daří co nejdříve diagnostikovat sluchovou vadu, a tím může být zahájena včasná léčba. Dále by měla být dítěti poskytnuta vhodná péče, která je důležitá pro rozvoj jeho komunikačních schopností. Narození takto postiženého dítěte je velmi těžké pro rodiče a často i pro jeho okolí. Především se před rodiči dítěte se sluchovým postižením nachází nelehký proces vyrovnávání se s postižením svého dítěte. Pokud dojde u dítěte ke zjištění trvalé poruchy sluchu, jedná se také o velmi závažný zdravotnický problém. Náprava stavu je nejúspěšnější, pokud je zahájena v prvních měsících života. Znamená to, že novorozenecký screening sluchu krátce po narození má vysoký potenciál zlepšit kvalitu života i životní možnosti postiženého. V průběhu zjišťování rozsahu a intenzity poškození sluchu u svého dítěte, by měli rodiče být empaticky a vstřícně informováni. Měl by být brán zřetel na jednotlivé fáze procesu vyrovnávání se s daným zdravotním stavem svého dítěte. Měli by být informováni o všech možnostech výchovy dítěte se sluchovým postižením a možnostech kompenzace vady sluchu a použitím kompenzačních pomůcek. Rodiče mají zásadní roli ve výběru a odpovědnosti za vedení výchovy a následném vývoji svého dítěte. Významnou úlohu v celém procesu hraje souhra jednotlivých prvků celého systému, která na rodiče i jejich dítě působí. Na tomto procesu by se měli podílet odborníci a specialisté, kteří jsou schopni poskytnout vhodně zvolenou formou rodičům veškeré informace o aktuálním stavu, ve kterém se právě nacházejí. Ve výzkumné části bakalářské práce jsem použila kvalitativní metodu výzkumu, která je určená pro malý počet respondentů. Při přípravě rozhovoru jsem respektovala cíl práce a srozumitelnost otázek. Cílem práce je zjisti způsob a schopnost poskytování informací rodičům při vyšetření a následném postupu péče o děti se sluchovou vadou. O možnostech a významu víceoborové péče o děti se sluchovou vadou, která byla zjištěna na základě screeningu u novorozenců již na novorozeneckém oddělení. Ke sběru dat a informací jsem použila polostandardizovaný rozhovor. Jednalo se o techniku terénního sběru informací, prostřednictvím něhož jsem kladla záměrně cílené otázky respondentkám tváří v tvář (face to face). Vše probíhalo po předchozí telefonické domluvě s jednotlivými respondentkami. Rozhovor jsem uskutečnila v jimi vybraném prostředí, ve kterém se cítily přirozeně. Pro výběr respondentek jsem zvolila kombinaci dvou technik a to ?účelové? (Caravan test) a ?sněhové koule? (snowball sampling). Analýzu dat jsem provedla vyhodnocením jednotlivých rozhovorů s respondentkami. Porovnávala jsem procesy u jednotlivých matek. Odpovědi na otázky z jednotlivých rozhovorů jsem pomocí kategoriálního systému a to systematickou klasifikací roztřídila do jednotlivých tabulek. Závěrem, po rozboru rozhovorů s jednotlivými respondentkami jsem dospěla k navržení určitých řešení, která by se dala využít v praxi.
|
|
|
Centrum pro neslyšící matky při Ústavu péče o matku a dítě
TOMÁNKOVÁ, Barbora
V České republice je přibližně 0,5 milionu neslyšících a nedoslýchavých občanů, 7600 osob je zcela hluchých. Ročně u nás porodí přibližně 100 neslyšících maminek. Málokdo z nás, slyšících, si uvědomuje, jak komplikovaný a omezený přístup má neslyšící maminka k informacím, o to víc by měl být kladen důraz na určitá specifika v komunikaci, aby se i neslyšící mamince dostávaly plnohodnotné informace a ne pouze útržky, aby i neslyšící ženy mohly projít touto důležitou etapou jejich života se srovnatelnými podmínkami a vytvořily si tak základ pro plnohodnotné rodičovství. Cílem práce bylo popsat činnost Centra pro neslyšící matky při Ústavu péče o matku a dítě, komplexní péči o neslyšící klientky, způsoby komunikace zdravotnického personálu s neslyšícími klientkami. Dále byla práce zaměřena na zájem zdravotnického personálu o výuku znakového jazyka a možnosti vzdělávání v dané problematice. V práci jsem se dále zaměřila na popis subjektivních pocitů neslyšících maminek, které porodily v daném zdravotnickém zařízení. Práce je rozdělena do dvou částí a to na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabývám stručně dělením sluchových vad, komunikací z obecného hlediska, formami komunikace neslyšících včetně komunikačních systémů, zásadami komunikace s neslyšícími. V praktické části jsou využity metody a techniky kvalitativního výzkumu. Jako techniku terénního sběru dat jsem použila metodu dotazování a technikou je polořízený rozhovor se zdravotnickými pracovníky ( lékaři a porodními asistentkami) a s neslyšícími maminkami, které v daném zdravotnickém zařízení porodily v době od vzniku Centra do konce roku 2008. Výsledky kvalitativního výzkumu, které tato práce přináší : 1)Zdravotnický personál je ze strany zaměstnavatele málo motivován účastí na kurzech znakového jazyka. 2)Zdravotničtí pracovníci se domnívají, že každý neslyšící umí odezírat. 3)Podle neslyšících klientek, které porodily v ÚPMD v posledních dvou letech je přístup zdravotnického personálu stejný jako v jiných zdravotnických zařízeních. 4) Zdravotnický personál nerozlišuje druh sluchového vady u neslyšících klientek a tím pádem volí nevhodnou komunikaci. Přínosem této práce by mělo být to, že by zjištěné nedostatky mohly být použity pro návrh zkvalitnění péče pro neslyšící nejen v tomto zdravotnickém zařízení.
|
host ::
RSS.